Akustika místnosti nejen pro audiofily

Ani se sebedokonalejší zvukovou aparaturou nedosáhnete dobrého výsledku v mizerných akustických podmínkách. Zajímá Vás, jak zlepšit akustiku?

Akustika místnosti nejen pro audiofily

Modern living room Studio McGee

Výsledná kvalita poslechu je dána nejen kvalitou celého řetězce audio komponentů, ale především akustickou kvalitou poslechového prostoru. Někteří lidé se domnívají, že slušná akustika v klasickém obývacím pokoji je něco nedosažitelného. Druhá skupina lidí zase dává přednost vúdů zázračným výrobkům, jejichž deklarované parametry patří spíše do jiného, než našeho vesmíru.

Cílem tohoto článku je seznámit pozorného čtenáře se základy akustiky v uzavřeném prostoru. Problematika akustiky je komplexní a poměrně obsáhlá. Tento článek shrnuje základní rady a tipy pro zlepšení akustiky vaší místnosti. V navazující části „teorie akustiky“ rozebereme podrobněji chování zvuku v uzavřeném prostoru.

Akusticky vyvážená místnost

EMC testing room abegu

Ideální poslechový prostor nebo poslechová místnost se v literatuře označuje jako akusticky vyvážená místnost. Je to ideální prostor, ve kterém mají všechny slyšitelné frekvence absolutně stejnou hlasitost a stejný dozvuk. Mít dokonale akusticky vyváženou místnost je v podstatě nemožné a přiblížit se k tomuto ideálu není vůbec snadné. Záleží na tom, jak moc se ideálu chcete přiblížit, jaké ústupky zhlediska vzhledu interiéru jste ochotni akceptovat a jakou investici jste připraveni ke zlepšení akustiky obětovat.

Akustický charakter poslechového prostoru určuje jeho velikost, poměr šířky, délky, výšky, akustické materiály v tomto prostoru, jejich objem a akustické vlastnosti.

Zvukové vlny se od zdroje k posluchači dostávají přímo, nebo odrazy od stěn, stropu, podlahy a předmětů. Vyváženost přímých vln a odražených vln, jejich časové zpoždění, hustota a podobně určují výsledný charakter poslechu a akustické chování prostoru. Uvažujeme zde celé slyšitelné spektrum od 20Hz až po 20kHz. Velmi důležitá je také poloha reprosoustav a místa poslechu vůči sobě i vůči danému prostoru.

Co dodržet pro zlepšení akustiky místnosti ve zkratce

  • vybrat místnost, jejíž rozměry (délka, šířka, výška) nejsou identické nebo netvoří mezi sebou celistvé násobky
  • zvolit výkon zvukové aparaturu adekvátně velikosti prostoru
  • vzdálenost mezi reprosoustavami a místem poslechu by měla tvořit rovnostranný trojúhelník
  • umístit reprosoustavy symetricky k ose poslechu
  • neumísťovat reprosoustavy těsně do rohu, ani těsně k zadní stěně
  • nasměrovat osy reprosoustav do poslechového místa tak, aby se osy protínaly asi 1m za poslechovým místem
  • poslechové místo by nemělo být u zadní stěny, ale alespoň 1 m od ní
  • u bočních stěn dbát na symetrii akustických úprav
  • doplnit poslechový prostor akustickými materiály tak, aby se zoptimalizovala doba dozvuku
  • eliminovat nežádoucí odrazy (například boční okno)
  • vhodné rozložení akustických materiálů tak, aby jejich účinnost byla efektivní

Rozměry poslechové místnosti

délka, šířka, výška by neměly být stejné, ani by neměly tvořit násobky. Například místnost o velikosti 2,5m x 5m x 5m není pro poslech zrovna ideální. V každé ose uzavřeného prostoru (délka, výška šířka) vznkají rezonanční frekvence a jejich harmonické násobky. Lepší je, když má místnost tyro rezonanční frekvence rozdílné. Budou-li vzdálenosti protilehlých stěn stejné, nebo v násobku, budou i rezonanční frekvence v jednotlivých osách stejné a jejich vliv se bude sčítat.

 

RDacoustic – ideal listening room sizes

Výkon zvukové aparatury

Více naznamená lépe a u výkonu aparatury pro domácí poslech to platí dvojnásob. Kvalitní poslech je vyvážený v přiměřené hlasitosti, ve které lze pohodlně poslouchat hodiny. Záleží na citlivosti reproduktorových soustav. Citlivost je udávána jako akustický tlak v Decibellech (dB), kterého reprosoustavy dosahujís při frekvenci 1kHz a vzdálenosti 1m. Například pro hornové reprosoustavy Evolution s citlivostí 98dB bohatě postačí zesilovač o výkonu 1 až 2W pro místnost o objemu 50m³ (5m x 4m). Čím menší citlivost, tím je potřeba k vybuzení reprosoustav větší výkon. Pro zvýšení hlasitosti o 3dB je potřeba dvojnásobný výkon zesilovače. Reprosoustavy s mizernou citlivostí 83dB je potřeba vybudit výkonem 32W, aby jste se dostali na 98dB.

Rozhýbejte basák

U klasických vícepásmových reprosoustav je pro rozhýbání basáku potřeba největší množství energie. To je dáno plochou membrány. Každá reprosoustava je výrobcem otimalizovaná na určitou hlasitost. Při tichém, hlasitém a velmi hlasitém poslechu se chovají vícepásmové reprosoustavy jinak. Líbivý hlasitý, přebasovaný zvuk z prodejny se při tichém poslechu v domázím prostředí mění v jednolité cvrlikání výšek bez náznaku pohybu basáku. Přidáte hlasitost, basák se rozjede, ale při tak velké hlasitosti, kde reprosoustavy hrají dynamicky zase nejste schopni dlouhodobě vydržet bez poškození vlastního sluchu.

Doporučení

pro standardní velikosti obývacího pokoje bohatě postačí hlasitost 100dB až 103dB ve vzdálenosti 1m od měniče, tj dopočítáme potřebný výkon jak reprosoustav, tak i zesilovače. Hlavně přiměřeně.

Hlasitost, citlivost [dB] Výkon [W]
103 1
100 2
97 4
94 8
91 16
88 32
85 64
82 128

Umístění reprosoustav a míto poslechu

RDacoustic ideal listening position

Reprosoustavy, respektive jejich membrány by neměly být blíže kez zdi, než 1m, rovněž tak uši posluchače. Vrchol rovnostranného trojůhelníku, který tvoří osy reproduktorů by měl končit za hlavou posluchače.

 

Tlumení

největší problém malých místností o velikosti přibližně 30-40m² je přemíra basové složky. Například kmitočet 345Hz má vlnovou délku přesně 1m a pro jeho zatlumení potřebujete vzdálenost 1/4 vlnové délky, tj. 25cm. Vhodný bude hustý závěs svěšený 25 cm ode zdi.

Přetlumená místnost zní tísnivě, nezatlumená má ozvěnu, ideál je někde mezi. Hledání ideálu v zařízeném obývacím pokoji je většinou dlouhá cesta plná kompromisů. Většinou si lze poměrně jednoduše pomoci umístěním hustého závěsu do toho či onoho rohu, posunutím skříně a podobně. Máte-li jeden reproduktor umístěný přímo v rohu, bude hrát hlasitěji, posuňte ho o 10-20cm a porovnejte.

Návod pro zlepšení akustiky místnosti podrobněji

V textu dále jsou použity některé odborné termíny jako decibel, dozvuk, půlvlna, rezonance, interference, a podobně. Teorií akustiky nezasažený člověk promine a nejprve si přečte článek Teorie akustiky – chování zvuku v uzavřeném prostoru, kde nalezne dovysvětlení neznámých pojmů.

Náš cíl je jasný – co nejvíce se přiblížit ideálu akusticky vyvážené místnosti. Doba dozvuku by se měla pohybovat mezi 0,25s a 0,5s. Neobejdeme se tedy bez měření. Pomocí mobilu lze provést základní měření frekvenční charakteristiky, pro korektní měření dozvuku však budeme potřebovat notebook nebo PC, jeho propojení s audio aparaturou a mikrofon.

Měření frekvenční charakteristiky místnosti

Android app – Spectroid

Pro přibližné, orientační měření není potřeba drahá kalibrovaná technika. V dnešní době lze velice jednoduše změřit frekvenční charakteristiku místnosti pomocí mobilu, umí to například aplikace „Spectroid“ nebo jiný „frequency metter“. Přesnost získaných dat potom stojí a padá na kvalitě mikrofonu daného telefonu. Měření se provádí v co největší tichosti, takže manželce v kuchyni musíte vypnout rádio a přemluvit ji, aby vydržela nekolik málo okamžiků nemluvila. Do reprosoustav pustíme budící signál v přiměřené poslechové hlasitosti. Vhodný budící signál je buď bílý šum ke stažení zde, nebo tzv. sweep signál ke stažení zde. Tyto budící signály pokrývají celé slyšitelné frekvenční spektrum ve stejné hlasitosti -3dB. Výsledná frekvenční charakteristika v poslecovém bodu by měla být co nejvyrovnanější. Když s mobilem provedete několik měření na různých místech v prostoru, uvidíte rozdíly ve výsledcích měření. Tyto rozdíly vnikají díky interferencím, rezonancím a jejich harmonických frekvencí, které si podrobněji popíšeme v následujícím článku.  Podotýkám, že pomocí telefonu změříte pouze frekvenční charakteristiku místnosti, ne dozvuk.

Měření frekvenční charakteristiky dozvuku místnosti

RDacoustic measurement – REW

Pro vylepšení charakteristiky dozvuku v  poslechové místnosti budeme potřebovat mikrofon, nejlépe přímo měřící, kalibrovaný, který se dá pořídit v cenovém rozsahu 800Kč až 5000Kč, notebook nebo PC a propojení audio výstupu se zesilovačem Vaší audio sestavy. Zřejmě nejpoužívanější a osvědčený je software REW (Room EQ Wizard) volně ke stažení zde. Měření dozvuku je jen jedna funkcionalita tohoto šikovného programu.

Měřící mikrofon umístěte do podlechového bodu, v menu vlevo nahoře „Measure“, kde v dialog boxu nastavíte měřený frekvenční rozsah 20Hz až 20kHz, hlasitost signálu z PC a dobu měření. Pro začátek postačí doba měření nejkratší. Software REW z toho co vysílá vlastním generátorem signálu a z toho, co slyší pomocí mikrofonu vypočítá dobu dozvuku na jednotlivých frekvencích. Výsledný graf „waterfall“ zobrazuje intenzitu signálu v dB (svislá osa Y) v závislosti na frekvenci (vodorovná osa X) a osa Z ve 3D zobrazení je hodnota (čas) dozvuku. Ta by měla být ideálně všude stejná.

Rezonanční frekvence místnosti

Všechny mechanické systémy mají své přirozené rezonance. V místnostech se zvukové vlny ovlivňují navzájem. Každý uzavřený prostor má rezonanční frekvence dané rozměry a geometrií místnosti. Základní rezonanční frekvence Fr mají i své modální násobky, kde prostor funguje stejně jako u jejich základních rezonančních frekvencí. Software REW dokáže rezonanční frekvence vypočítat včetně jejich modálních násobků. Díky této simulaci lze rychleji najít otimální místo pro umístění reprosoustav i poslechového bodu. Podotýkám, že veškeré výpočty se mohou od skutečnosti lišit díky zařízení pokoje a pod. simulace počítá místnost pouze jako pravidelný kvádr.

Zleva první tři špičky jsou vidět rezonanční frekvence místnosti, které odpovídají její velikosti Fr=345/2L.

  • 39,9Hz odpovídá vzdálenosti4,3m
  • 55Hz odpovídá vzdálenosti 3,16m
  • 75,3Hz odpovídá vzdálenosti 2,3m
  • 92Hz je propad, který lze částečně řešit posunutím poslechového bodu nebo reprosoustav

Akustické materiály

Zvuk se od zdroje šíří ve vlnách, podobně jako když hodíte kamínek do vody. Jen si místo vody představte vzduch a šíření zvuku uvažujte ve 3d prostoru včetně odrazů. Za akustický materiál lze považovat vše, co v dané místnosti přijde do kontaktu se vzduchem. Zvuková vlna se od materiálu odrazí, kde odražená vlna bude mít vždy menší energii než vlna přímá. Základní vlastnost akustických materiálů je schopnost tlumit akustickou energii. Měkké materiály akustické vlny tlumí hodně (koberec, závěs, látková sedací souprava, polštáře a pod.), tvrdé materiály akustické vlny tlumí málo (betonová stěna, sklo, dlažba a pod.).
Dále existují speciální materiály pro zlepšení akustiky, kde výrobce udává pohltivost i frekvenční charakteristiku. Využívá se i jejich selektivních vlastností pro různá kmitočtová pásma, například materiály pro stropní podhledy.
Důležité je uvědomit si odlišnou funkci jednotlivých akustických materiálů a jejich účinnost v závislosti na frekvenci.

Přetlumený prostor

Většina laiků masírovaných komerčními nabídkami žije v domění, že více znamená lépe. Nakoupí množství co nejlevnějších molitanových jehlanů a oblepí jimi co největší plochu poslechového prostoru. Přetlumený prostor s minimálním dozvukem je opak jeskyně s ozvěnou. V takovémto prostoru, kde budete mít tendenci místo mluvení křičent působí tísnivě a hudební nástroje v něm neznějí přirozeně.

Je potřeba si uvědomit, jaké vlnové délky chceme potlačit a kolik čtvrtvlna této délky měří. Akustický molitan s 5cm vysokými hroty bude fungovat na frekvencích okolo 1,7kHz což jsou výšky.

Nezatlumený prostor

je opakem přetlumeného prostoru. Představte si prosklenou stěnu s výhledem na zahradu, uvnitř skleněný stůl, podlahu z kamenné dlažby a betonový strop. Minimalistický nábytek s rovnými plochami a nečalouněné židle. Každé slovo slyšíte díky ozvěně několikrát, cinknutí skleničky nebo lžičky vám způsobuje bolest.  Pocitově, alespoň co se týče akustiky okamžitě zařadíte tento prostor spíše k jezkyni, tj. opět něčeho, kde nechcete být.

Kompromis je ideál

Z pohledu akustiky poměr mezi přetlumeným a nezatlumeným prostorem určuje dozvuk. Proto je pro nás měření dozvuku důležité.

Obyčejný obývací pokoj, kde bude nějaký koberec, nějaká čalouněná sedačka, nějaká otevřená knihova a nějaké závěsy, bude vždy znít líp než prostor přetlumený nebo nedotlumený.

Každý uzavřený prostor má však své rezonanční frekvence a jejich násobky. Uplatńují se zde interference, díky kterým změříme v každém bodě místnosti jinou frekvenční charakteristiku. Chování zvuku na nižších frekvencích je jednoznačně dáno rozměry místnosti, umístěním reprosoustav a umístění bodu poslechu. Obecně lze říci, že je lepší umístit reprosoustavy alespoň 0,5m od zdi, nebo mimo roh místnosti, než je mít přiražené ke zdi. To samé platí o poslechovém bodu, kdy uši posluchače by také měly být ideálně 1m nebo více od zadní zdi.

Co nám řekne frekvenční charakteristika dozvuku?

Podle rozměrů místnosti jsme schopni rozdělit frekvenční charakteristiku na části a podle nich zvolit vhodnou skladbu akustického materiálu k potlačení dozvuku na nežádoucích (rezonančních) frekvencích. Ideální je vycházet ze změřené charakteristiky již zařízené místnosti. Podrobně se tomuto budeme věnovat dále v naší fiktivní místnosti o velikosti 3m x 4m x 7m.

Rozdělení slyšitelného spektra

Vlnová délka slyšitelných frekvencí 20Hz až 20kHz odpovídá vzdálenosti 17,25m až 1,7cm a jejich půlvlny jsou tedy 8,625m až 0,86cm. Tento rozsah je v poměru k velikosti obývaného prostoru zásadní. Uplatňují se zde jevy jako rezonance, stojaté vlnění a podobně na nízkých kmitočtech, difuze na vyšších frekvencích, k tomu ještě odrazy a interference. Pro jednoduchost a názornost rozdělme slyšitelné spektrum na čtyři oblasti frekvencí A,B,C,D. Dále slyšitelné spektrum rozdělíme na oblast nízkých kmitočtů, kde musíme uvažovat model akustických vln a oblast vyšších frekvencí, kde se již celkem dobře uplatňuje paprskový model, kde úhel dopadu se rovná úhlu odrazu.

Oblast A

obsahuje velmi nízké frekvence, které se vyskytují pod hranicí přirozené rezonanční frekvence místnosti, tedy menší než Fr=345/2L. Kde Fr je rezonanční frekvence, 345m/s je rychlost zvuku, 2 znamená půlvlnu a L je největší vzdálenost protilehlých stěn v daném prostoru. Na nižší frekvence od Fr se neuplatňuje vliv rezonance. I když budou v poslechovém prostoru existovat, nebudou vlivem rezonancí zesíleny, proto je nemusíme uvažovat.
V naší fiktivní místnosti bude tedy Fr=345/(2*7) = 24,6Hz.

Oblast B

obsahuje frekvence, které svojí vlnovou délkou přibližně odpovídají rozměrům místnosti. Nejnižší frekvence je dána nejnižší rezonanční frekvencí prostoru Fr=345/2L. Přibližná horní hranice je dána takzvanou Schroederovou frekvencí, kterou je možné vypočítat pomocí rovnice Fs=2000*√(RT60/V). Schroederova frekvence určuje přibližnou hranici mezi chováním ozvěny v prostoru a diskrétním chováním místnosti.

  • Fs = Schroederova dělící frekvence v Hz
  • RT60 = požadovaný dozvuk místnosti v sekundách (za jak dlouho se sníží dozvuk o 60dB)
  • V = objem místnosti m³

Naše fiktivní místnost má rozměry 3m x 4m x 7m, tj. objem 84m³ a dozvuk této místnosti předpokládejme 0.5 s, potom dělící frekvence Fs =2000*√(0,5/84) = 154,3Hz.

Oblast C

je přechodem mezi oblastí B, ve které musí být aplikován model vlnové akustiky a oblastí D, ve které je možno aplikovat zjednodušený paprskový model akustiky. Tato oblast je zleva ohraničena Schroederovou dělící frekvencí a zprava jejím čtyřnásobkem. V oblasti C převažují vlnové délky, které jsou vzhledem k objemu místnosti moc dlouhé na použití paprskového modelu a příliš krátké pro použití modelu vln.
V naší fiktivní místnosti bude Fd = 4*Fs = 4*154,3 = 617Hz

Oblast D

pokrývá vyšší frekvence, jejichž vlnová délka je natolik krátká aby se na ně dala aplikovat geometrická akustika, jinými slovy zde se dá uplatnit pravidlo úhlu odrazu a můžeme zde také uplatnit předpokládanou dráhu zvuku. V naší fiktivní místnosti bude zleva ohraničena frekvencí Fd = 730Hz a zprava hranicí slyšitelnosti.

Shrnutí

Slyšitelné spektrum jsme rozdělili vhledem k chování v uzavřeném prostoru do čtyř skupin a vysvětlili proč. Pro naši fiktivní místnost jsme určili dělící frekvence mezi oblastmi A,B,C,D.
Oblast A  nula až 25Hz je vlnová délka 7m a více
Oblast B 25Hz až 154Hz je vlnová délka v rozsahu od 1,12m do 7m
Oblast C 154Hz až 617Hz je vlnová délka v rozsahu od 28cm do 112cm
Oblast D je potom frekvence nad 617Hz, tedy méně než 28cm

Opatření v akustické praxi

Oblast A neřešíme, ani v malém prostoru nejsme schopni vyřešit.
Pro oblast B je vhodné použít Basstrapy a rezonátory
Pro oblast C je vhodné použití difuzerů
Pro oblast D je vhodné použití absorberů
Opět zmíním, že zásadní je reálné měření doby dozvuku v závislosti na frekvenci. Podle měření potom vybereme frekvence, na které je potřeba se zaměřit a omezit je.

V naší ukázce je potřeba potlačit dozvuk na nízkých frekvencích. Samozřejmě je potřeba přistupovat individuálně k již zařízené místnosti. Z estetických důvodů jsou některé akustické doplňky přijatelné, jiné nikoliv. V našem případě budeme potřebovat měkký, akusticky pohltivý materiál jako jsou molitanové basstrapy, hustý závěs a podobně. Nelze použít molitanové matrace, protože mají uzavřenou strukturu buněk. Je potřeba použít akustický nebo filtrační molitan s otevřenou strukturou buněk. Jeho nejvyšší účinnost pro tlumení nízkých frekvencí je v rozích místnosti. Závěs můžeme svěsit v rohu místnosti od stropu až podlaze i když za ním nebude okno. Nakonec to může vypadat i zajímavě. Představte si cca 5m závěsu shrnutého v rohu. Když jej odstrčíte kousek od zdi, zvýšíte účinnost tlumení. Čím bude mít závěs větší hustotu (větší gramáž) tím lépe. Molitan by měl být v průřezu alespoň 40x40cm. Čtvercový průřez basstrapu bude mít větší účinnost, než trojůhelníkový průřez, ale zabere více prostoru. Akustický molitan lze umístit nastojato do vertikálních rohů, nebo také horizontálně ke stropu, nebo k podlaze. Velikost potlačení dozvuku závisí na množství akusticky pohltivého materiálu a stanovuje se odhadem. V našem případě potlačuje basovou složku s velkou energií. Pro prostor 3m x 4m x 7m = 84m³ budeme potřebovat odhadem 1 až 2m³ tlumícího materiálu, aby „se něco stalo“. Zázračné kostičce ani talířku o velikosti 1dm² nevěřte, fyzika funguje.

Akustická absorbce

Pokud vybavíte zhola prázdnou místnost kobercem, nábytkem a závěsy zcela určitě rozpoznáte změny v akustickém chování dané místnosti. Vybavil jste ji totiž kobercem (akustická absorbce) a prostor místnosti kvádr jste rozbili nábytkem (akustická difuze). Ačkoliv má některý nábytek schopnost absorbovat zvuk a dobře absorbuje vyšší frekvence, má své limity u nízkých frekvencí díky jejich vlnové délce. Jak velká absorbce akustické energie bude, je dáno typem materiálu, jeho plochou, tlouštkou a hustotou. Síla a hustota materiálu má přímý vliv na absorbci nízkých frekvencí.
Pro efektivní absorbci zvuku porézním materiálem se doporučuje tloušt´ka materiálu od 1/10 vlnové délky zvukové vlny, kde nejvyšší absorbce je u 1/4 její vlnové délky. Studie dokazují že síla materiálu má větší vliv na nízké frekvence, a u vyšších frekvencí je zvyšování absorbce se vzrůstající sílou materiálu zanedbatelné.

Umístění absorbčních materiálů

Je známým faktem, že efektivnost absorbce zvuku je závislá na umístění a pozici těchto materiálů. Při použítí několika absorberů je vhodné je umístit na konce, strany a strop místnosti tak, aby jimi byly ovlivněny všechny osy, ideálně symetricky. V obdélníkové místnosti je použití absorbčních materiálů nejvíce efektivní blízko rohů. Absorbční materiál použitý v rozích je až dvakrát účinnější než kdyby byl použit uprostřed stěny.
Vytvořením mezery mezi absorbčním materiálem a zdí se zvyšuje absorbční koeficient materiálu. Se zvyšující se vzdáleností absorbéru od stěny se jeho hodnota pohltivosti posouvá od vysokých a středních frekvencí směrem k frekvencím nízkým. Například při zvětšování vzdálenosti těžkého závěsu od zdi se bude jeho maximální absorbce posouvat směrem k nižším frekvencím.

Koeficient Absorbce α

schopnost pohltit akustickou energii se měří pomocí koeficientu zvukové pohltivosti alfa αw , který má hodnotu od 0 do 1,00. Nula představuje nulovou absorpci (úplný odraz) a 1,00 představuje úplnou absorpci nárazového zvuku. Tento koeficient slouží ke stanovení obvykle používaných indikátorů pohlcování zvuku. αw se počítá se podle normy ISO 11654 pomocí hodnot praktického součinitele zvukové pohltivosti αw při standardních frekvencích a porovnáním s referenční křivkou.

Koeficient redukce hluku (NRC)

se počítá podle normy ASTM C423 a poskytuje hodnocení pohlcování zvuku v podobě jediného čísla (vyšší hodnoty jsou lepší). Je to matematický průměr měřeného koeficientu pohlcování zvuku při frekvencích 250, 500, 1000 a 2000 Hz. Koeficient NRC udává rovné vážení ve frekvenčním rozsahu, což znamená, že není tak přesný jako αw.

Praxe – co s tím?

Jedná se teprve o projekt na papíru, nebo místnost je již daná?

Projekt

  • poměr rozměrů místnosti stanovte s ohledem na rezonanční frekvence prostoru
  • zvolte ideální umístění reprosoustav a poslechového bodu
  • dbejte na symetrii akustických vlastností bočních stěn
  • bude-li podlaha odrazivá (dlažba, parkety), použijte na strop akusticky pohltivé podhledy, ale s mírou
  • velké prosklené plochy vždy doplňte hutným závěsem, který při poslechu umožní skleněnou plochu zakrýt
  • za poslechový bod se snažte umístit difuzní materiál, ideálně difuzor, nebo otevřenou knihovnu, která zvukové vlny nepohltí, ale svou nepravidelností rozbije

Stávající místnost

  • vždy je nutné zohlednit konkrétní situaci. Co všechno jsme a nejsme ochotni obětovat pro zlepšení akustiky
    • je posunutí reprosoustav a bodu poslechu do ideální pozice možné?
    • je možné změnit konfiguraci nevhodného stávajícího nábytku? přesunout, nebo vyměnit za jiný?
    • jaké máte finanční možnosti pro akustickou úpravu
  • vždy vycházejte z měření dozvuku a podle toho, jestli je potřeba přidat, nebo ubrat akusticky pohltivého materiálu
  • máte-li betonový strop a odrazivou podlahu (dlažba, lino, parkety), dejte na podlahu tlustý koberec
  • umístěte vzhledově přijatelný akustický materiál na strop
  • tlumení na nižších kmitočtech má největší účinnost v rozích místnosti
  • máte-li neideální bod poslechu a sedíte hlavou těsně u zdi, oblast za hlavou co nejvíce zatlumte, například tlustým gobelínem
  • prosklené odrazivé plochy zakryjte hutným závěsem. Vzdáleností závěsu od stěny určíte frekvenci, na které bude závěs tlumit nejvíce.

Zpravidla

Doporučuje se umístění akustických molitanů efektivních na nízkých kmitočtech do rohů místnosti (platí rohy i u stropu a podlahy). Rovné tvrdé materiály jako je sklo, nebo  jsou nevhodné mezi reproduktory a za poslechovým místem. Okno, rovná stěna nebo skříň jsou nevhodné. Mezi reprosoustavami a za poslechovým místem jsou Ideální difuzně pohltivé materiály (akustický difuzor, otevřená knihovna). Na boční stěny použít více odrazivé materiály na středních a vysokých kmitočtech, dbát na symetrii akustických úprav. Strop by měl být buď zvukově pohltivý, nebo částečně pohltivý. Zadní stěna pak zvukově pohltivá, nebo difúzní (zase ideální je akustický difuzor). Podlaha částečně odrazivá, nebo pohltivá.

Závěrem

Nejčastější chyba zklamaného audiofila je umístění drahé aparatury do prázdného pokoje. Na druhou stranu přetlumení je také špatně, zvláště na vysokých kmitočtech. Zpravidla postačí vhodný závěs a rozumné množství akusticky vhodného nábytku. V běžných rozměrech poslechové místnosti bychom se měli snažit o utlumení nízkých kmitočtů, pak středního kmitočtového pásma. Vysoké kmitočty se zatlumí nejsnáze. V malých místnostech je většinou přemíra nízkých kmitočtů, skladby jsou přebasované. Nízké frekvence mají dlouhou vlnovou délku (např. vlnová délka frekvence 40 Hz je cca 8m). Díky odražení vlny zpět vzniká interference (ovlivnění) další vlny a výsledkem je to, že tyto nízké frekvence budou znít v určitých místech hlasitěji a v určitých místech slaběji než frekvence ostatní. Velký akustický vliv má poměr rozměrů místnosti, který určuje její rezonanční frekvence.

 

Odkazy:

  • https://www.roomeqwizard.com
  • https://www.wikipedia.org/
  • http://www.linkwitzlab.com/rooms.htm